Vytisknout
Zobrazení: 626

 

 clock 5207235 640Katastrofa, krize nebo příležitost ke změně?

Před rokem, na jaře 2020 jsem intuitivně napsala článek o tom, jak vnímám to, co přichází. Téma Corona vir. Viz odkaz.https://zmenazivotajana.blogspot.com/2020/03/najednou-mozna-jaro-2020-zname.html?spref=bl

Začátkem loňského roku jsme skoro všichni vnímali postupně vyděšení, strach, bezmoc. V létě uvolnění, očekávání, stabilitu, ale pak opět strach. Nyní jsme se propadli ještě do větší bezmoci. Strach z nemoci, strach o své blízké, strach ze smrti, strach z finanční nejistoty, z dluhů apod. Děsíme se budoucnosti, nechceme přijmout přítomnost a vnímáme silně pocit strachu a nejistoty, kdy toto skončí.

Mluvím sice v množném čísle, ale naštěstí vnímám, že se mi to už netýká. Samozřejmě v té první části jsem cítila strach, obavu a nejistotu, ale naštěstí už několik let používám úžasnou techniku EFT a je to první pomoc na vše. Přijala jsem vše, co jsem v tu dobu cítila. Nechala jsem se celá pohltit strachem a obrazně skočila do propasti nejistoty. Tato energie prošla přes mé tělo a já se najednou ocitla v dokonalé čisté přítomnosti, světle a lásce. Mohu říci, že od té doby mám určitý respekt, ale ne strach.

Optala jsem se sama sebe, co mě má tato situace naučit? Zavřelo se mnoho obchodů, restaurací, barů, nejsou koncerty a kulturní představení. Jsme uzavřeni doma, se svými rodinami. Najednou se dostávají na napovrch problémy ve vztazích a mnohým se vztahy bortí.  Lidé zažívají kromě strachu a pocitu bezmoci deprese a úzkost. Naše těla reagují na dlouhodobý stres a přidávají se další psychické a fyzické nemoci. Žijeme v informačním chaosu a nevíme, kdy to skončí. Ano, nemáme ty svoje jistoty.

Uvědomila jsem si, že jsem uvnitř svého vlastního ticha našla mnoho odpovědí. Mám pocit, že mě nakupování v obchodech moc nechybí. Stejně máme potřebu kupovat zbytečnosti, které ve skutečnosti ani nepotřebujeme. A že se jich vyrábí požehnaně. Zaplavujeme planetu odpadky a nevíme co s nimi.

Stejně tak máme zahlcenou naši mysl. I zde je hodně zbytečného odpadu. Zkuste se zamyslet, jestli by nebyl čas také něco vyhodit. V myslích mnoha lidí leží staré křivdy, ublížení, pocity vinny, zloby neodpuštění, utápíme se v minulosti. Nebo zažíváme neskutečné strachy při myšlence na budoucnost.

A kde je naše přítomnost? Podle mne je stres nepřijetím stávající situace. Zkuste prostě přijmout to co je. Mám zkušenost z přijetí svého onemocnění. Viz odkaz.https://zmenazivotajana.blogspot.com/2021/01/kdyz-vam-plany-prekazi-covid.html#more

Zkuste přijmout všechny emoce, které cítíte. Zkuste přijmout pocit bezmoci a přestaňte se s touto skutečností prát. Pocit bezmoci je emoce a emoce je energie. Pokud chcete změnit něco venku, je třeba začít měnit věci uvnitř nás. Zde začíná veškerá změna.  Pokud odevzdáte svou bezmoc, najdete svou moc. A pokud máte svou moc, hrozí vám méně nemocí.

Dnešní doba mě dala dar prožitku dokonalé každodenní přítomnosti v lásce a pokoře k životu. Vstávám s vděčností a láskou k sobě, ostatním a k životu. Tato doba mě dovedla k pochopení a žití v pravdě a bezpodmínečné lásce. Ale i k nastavení svých vlastních hranic a překročení své komfortní zóny.  Vrhla jsem se do učení nových věcí a snažím se více porozumět možnostem, které skrývá dnešní počítačová technika. Píši, tvořím, žiji. A strach jsem vyměnila za lásku.

Díky stávající situaci nemůžeme oba s manželem podnikat a vydělávat peníze. Úspory dochází a já se nějak nehroutím. Vím, že mám vždy na výběr. Buď mohu být obětí stávající situace, kritikem. Také bojovníkem a velkým odpůrcem nebo tuto dobu přijmu jako součást planetární změny a transformací vědomí.  Je to příležitosti změnit nejen způsob myšlení, ale i hledání nových možností.

Respektuji současná vládní omezení. Ale vím, že můj vlastní pocit svobody a mou osobní moc mi někdo nemůže vzít, když to nedovolím. Má intuice mi velmi silně varuje před očkováním a dovoluji si mít svobodnou volbu o tom rozhodovat. To mi připomíná knihu od Jacka Londona, Tulák po hvězdách, kdy hrdina příběhu říká „mé tělo můžete mučit a uvěznit, ale nikdy neuvězníte moji duši“.

Tak si nenechte vzít svobodu myšlení, svobodu ducha, propusťte strachy, bezmoc a vraťte se k podstatě svého skutečného života. Máme dojít k probuzení a pochopení, a toto je opravdu velký budíček. Tak vstávejte, už opravdu není čas, protože další zvonění už by být nemuselo.