Mnozí lidé si myslí, že pocit viny je dobrý pocit a člověk, který se obviňuje je hodný a má svědomí. A když má svědomí je to přeci slušný člověk. Byli jsme vychováváni, že pokud se něčím proviníme, musí následovat určitý trest. Z důvodu výchovného ponaučení, abychom to příště nedělali nebo aby se to nějak odčinilo.
Myslíme si, že když na sebe převezmeme za něco vinu a uznáme, že jsme se zachovali špatně, něco jsme nezvládli, případně jsme někomu vědomě, či nevědomě ublížili, potřebujeme se obviňovat a trestat. Bohužel trest zatím nikoho nikdy nezměnil k lepšímu. To víme z nápravných zařízeních.
Možná, že si neuvědomujete, že nejničivější ze všech pocitů je právě pocit viny a bezmoc. Za prvé jsou to velmi nízké vibrace, které nás táhnou doslova na dno. Je hodně lidí, kteří se neustále za něco sami obviňují, ponižují apod. Jejich tělo pak doslova může aktivovat sebezničující program a vzniká nemoc, protože fyzické tělo reaguje na naše emoce a pocity. Tak vzniká celá řada psychosomatických onemocnění, depresí apod.
Kromě toho je v našem podvědomí uložen program, že nejen, že k pocitu viny patří trest, ale také bolest a utrpení. Pocit viny je jedním z projevů pýchy a nezpracovaného ega. Je to doslova agrese obrácená proti sobě. Člověk, který se obviňuje a trestá se může cítit důležitým, že se potrestá a změní svět. Kdybychom poodhalili tento pocit viny, je zde většinou podvědomě uložená agrese vůči okolnímu světu.
Svými myšlenkami, pocity a emocemi ovlivňujeme svůj život. Nevědomky si pak do svého života přitahujeme čím dál tím horší situace a dostáváme se tak do začarovaného kruhu.
První věcí, jak se z toho všeho dostat ven, je převzít plnou odpovědnost za svůj život, své myšlenky a emoce. Je to často dlouhodobá práce, která vyžaduje od člověka změnu na mnoho úrovních. Hlavně je třeba přestat zaměňovat pocit odpovědnosti s pocitem viny, to je velký rozdíl. Máme právo dělat chyby. Proto, abychom se něco naučili, pochopili. Určitě ne proto, abychom se trestali. Zkuste si uvědomit, že v danou situaci, vždy děláme, jak nejlépe umíme. Nepotřebujete se trestat.
Ani Bůh, Vyšší inteligence, Vesmírná energie, je jedno jak ji nazýváme, nemá potřebu nikoho trestat. To byly vždy výmysly církve, aby mohla manipulovat a ovládat lidi. Každý člověk je částečkou Boha, Vesmíru. Bůh by nikdy netrestal sám sebe. To, co vytváří tento podvědomý sebezničující program je program vaší mysli a ega. Bohužel myšlenka a emoce je energie a podle Zákona rezonance do svého života přitahujeme to, na co zaměřujeme pozornost a čemu dáváme energii.
Lidé, kteří trpí chronickými bolestmi jsou většinou lidé, kteří trpí pocitem viny. Sami se nevědomky trestají. Bohužel zde musí přijít pomoc zevnitř. Zde musí dojít k uvědomění, vědomému převzetí odpovědnosti a postupně ke změně myšlení a k sebelásce. Ale k té, která uzdravuje a léčí. K sebelásce z pozice srdce, ne z pozice ega. Odpusťte sami sobě a ostatním. Je to první krok k vysvobození se z pocitu viny.
Přijměte do života vše, co se vám nyní děje. I kdyby to bylo sebehorší. Přestaňte odporovat situaci. Jen tak dokážete svou „loďku života“ otočit místo proti proudu, po proudu. Přestaňte se životem bojovat, prát se s ním nebo před ním utíkat. Zkuste ho pochopit a jen tak ŽÍT.
Mnozí lidé si ve své bezvýchodné situaci sáhnou na život. Bohužel si neuvědomují, že nás život je energetické a duchovní povahy. Naše duše je nesmrtelná a přechází do jiných úrovní bytí. Každá duše, má zde nějaký svůj úkol a vybrala si určité lekce. Někdo si vybral opravdu těžké, někdo lehčí. Pokud je nezvládne v tomto životě, příští život přijdou znovu a možná, že ještě horší. Někdy musí dojít opravdu k velké bolesti, aby došlo k určitému uvědomění. Život na planetě Zemi je dar a nepromarněte příležitost ho pochopit, zvládnout a žít v lásce a radosti. Pokud si nevyřešíte své problémy a starosti na úrovni fyzické reality, ani v duchovní sféře se jich nezbavíte. Jen ztratíte možnost, to vše napravit a vaše utrpení si ponesete dál.
V naší současné realitě se spíše zaměřujeme na fyzické aspekty života. Dáváme důraz na materiální hodnoty, vysoké IQ, tituly, vzdělání. Bohužel se zapomínáme starat také o svou duši. Máme velice nízké vzdělání v duchovních vědách a nízkou emoční inteligenci. Vaše životní štěstí nestojí na vašem majetku, vašem finančním bohatství a titulech, ale na vaší duchovní a emoční inteligenci. Na pochopení Vesmírných zákonitostí, uvědomění si sama sebe z pozice Věčného bytí a uvědomění si své Božské podstaty. Štěstí, zdraví, spokojenost a láskyplné vztahy se odvíjí od vašeho vnitřního nastavení. Vaší sebelásky, bezpodmínečné lásky k druhým, k vaší pokoře a vděčnosti.
Vstoupili jsme tento rok do věku Vodnáře. Přicházejí nám některým do života těžké lekce. Ne není to proto, aby nás Bůh trestal. Trestáme sami sebe svými myšlenkami. Možná, že právě tyto těžké lekce, přicházejí proto, aby nás konečně probudily k Vědomému životu.
