Už jste se určitě setkali ve svém životě s člověkem o kterým jste si mysleli, že je zlý. A´t jste se snažili, jak chtěli a chovali se k němu vstřícně a slušně, on byl pořád stejný a nešlo s ním vyjít. Jsou lidé, kteří hledají  v životě jenom problémy. Neustále někoho obviňují a křičí, ponižují, udávají sousedy a pomlouvají a pod. Jsou stále nespokojení a svádí to na ostatní. Hledají neustále chyby, aby mohli kritizovat a hádat se. Záměrně ubližují a mají z toho radost. Kradou a jsou mstivý a zlomyslní. No trochu jsem to přehnala ale věřím, že mnozí ve svém okolí někoho takového máme. Ani se nám nechce být v blízkosti takového člověka. Já bych ho přirovnala ke kaštanu a jeho bodlinám- píchá a je dobré se mu vyhnout. Pokud to

přirovnáme k této symbolice, tak kaštan má bodliny a píchá proto, aby si ochránil jádro kaštánku, které je uvnitř schované. Když vezmete do ruky kaštan, tak se možná o jeho zelenou slupku s bodlinami popícháte, ale když si dáte tu práci a rozlousknete obal najdete krásný hnědý a leský kaštan. Stejně tak je to s těmito lidmi. I oni v sobě mají určitě někde schované dobré jádro.Ten, co nejvíce ubližuje mívá většinou sám největší strach. Strach ze své zranitenosti, má uvnitř svého nitra svoje bolesti a křivdy, které potřebuje schovat sám před sebou i před  ostatními. Proto potřebuje kolem sebe kopat a ukazovat  všem pichláky a ubližovat. Většinou to bývají lidé emočně nevyrovnaní a schovávají své slabosti a strachy za hrubost a násilí. Nikdy žádný emočně vyrovnaný člověk  se zdravou sebeláskou a sebehodnotou nemá potřebu někomu ubližovat. Ta slupka je ochrana jeho ega před jeho vnitřní nevyrovanností a slabostí. Ale i tito  lidé jsou třeba. Opět uvedu jedno přirovnání. Představte si, že máte na zahradě krásný strom nebo květiny. Jsou nádherné, voňavé a je vám s nimi dobře. Na druhé části zahrady máte složený hnůj. Je špinavý, zapáchající a hnusný. Nechce se vám na něj ani koukat a být v jeho blízkosti také není nic moc. Ale je také důležitý pro vaši zahradu. Když tímto hnojem pohnojíte váš strom nebo keř, má mnohem více květů a plodů. Prostě najednou vyroste a kvete. Tak a to samé je s tímto zlým člověkem. Pokud ho přijmete takovýho jaký je, přijmete ho jako učitele ve vašem životě ( náhody neexistují), který vás přišel něco naučit....například umět říkat ne, bez pocitu viny, naučit se sebelásce a umět si uhájit svoje hranice, práva a prostor, naučit se ho přijímat bezpodmínečnou láskou a nesoudit, tak uvidíte jak duchově porostete. Stejně jako ten strom nebo kytička. Každý zde máme svou úlohu.  Je důležitý voňavý keř i hnůj. Já si pamatuji také na jednoho dotyčného člověka ( kaštan), který mi dával dost těžké lekce. Dovolila jsem si  mu jednou konečně s láskou bez pocitu strachu a nenávisti říci, co si myslím. Ustála  jsem si, uhájit si  svoje osobní hranice a hodnoty. Pak  jsem ho dokázala  upřímně s bezpodmínečnou láskou obejmout a říci, že je hroznej hajzl ale že ho stejně miluji. ( láska k bližním svému). Nedovedete si představit, co to s tím dotyčným udělalo.....( já se polekala sama sebe, co jsem si to dovolila) a on ještě více. Nezmohl se na komentář a odešel. A víte co je jinak ? Já už nepotřebuji hnůj a on už nepotřebuje mi nastavovat  ten pichlavý obal. Když se náhodou potkáme tak se pozdravíme a on se chová ke mě velice slušně a já k němu také. Tak to jsou ti naši skvělí životní učitelé.  Pokud lekci, kterou  nás přišli naučit pochopíme, již se nemusí opakovat. Ale pozor na to, aby nebylo přehnojíno !

www.studiodaja.cz